Blog

Oxid uhelnatý (CO), běžně přezdívaný jako tichý zabiják je bezbarvý, bez zápachu, vysoce jedovatý plyn, mírně lehčí než vzduch (oxid uhelnatý s hmotností 1 molu = 28 g je mírně lehčí než vzduch, molární hmotnost vzduchu při 0°C je 28,96g.

Vzniká při nedokonalém spalováním (nedostatečným přísunem kyslíku), organických a anorganických látek mimo jiné: dřeva, ropy, plynu, benzínu, petroleje, propanu, uhlí, ropy.

Proč je oxid uhelnatý (CO) tak nebezpečný?

Oxid uhelnatý v lidském těle zabraňuje krvi přenášet kyslík do buněk, tkání a orgánů, stává se tak jedovatým a smrtícím. Vstupuje do těla prostřednictvím cest dýchacích odkud je následně absorbován do krevního řečiště. V dýchací soustavě lidského hemoglobinu se váže cca až 300 krát rychleji než kyslík, čímž znemožňuje přenos kyslíku v podobě oxyhemoglobinu z plic do tkání. Proto již nízká koncentrace CO v ovzduší představuje významnou hrozbu pro člověka.
Míra vázání se oxidu uhelnatého na hemoglobin, závisí na koncentraci CO v vdechovaném vzduchu, doby expozice (tj. doby po kterou organismus zůstává pod vlivem CO) a stavu organismu. Vyloučení hemoglobinu (krevního barviva) způsobuje v krvi poruchu procesu dýchání, což vede k tkáňové hypoxii, poškození mozku a dalších orgánů. Nejzávažnější poškození způsobená hypoxií vznikají v centrálním nervovém systému.
Důsledkem akutní otravy může být nevratné poškození centrálního nervového systému, srdeční nedostatečnosti, infarktu myokardu nebo úmrtí.

Oxid uhelnatý je velmi nebezpečný nejen skrze svou vysokou toxicitu, ale také proto, že jen pomocí vhodného vybavením určeného k jeho detekci (detektoru / měřícího zařízení oxidu uhelnatého) můžeme jednoznačně posoudit, zdali nejsme pod jeho vlivem.

Kdo je v ohrožení před oxidem uhelnatým?

Každá osoba, která žije v prostředí s potenciální hrozbou intoxikace oxidem uhelnatým a je vystavena jeho vlivu. Nicméně účinky oxidu uhelnatého ve stejné koncentraci, mohou na dva lidi (jejich organismus) působit rozdílně.

Skupiny s největším rizikem jsou:

• novorozenci, kojenci, děti
• těhotné ženy
• senioři
• lidé se srdečními vadami a respiračními chorobami
• zvířata

Těžké otravy mají také vliv na osoby vykonávající práci spojenou s intenzivním fyzickým cvičením.

Jaké jsou příznaky otravy oxidem uhelnatým?

V závislosti na koncentraci oxidu uhelnatého ve vzduchu, době expozice a vlastnostech organismu se intoxikace dělí na: mírnou, střední a těžkou. Je velmi důležité, aby všichni členové domácnosti znali a dokázali rozpoznat možné příznaky spojené s různými stupni otravy.

Mírná otrava: Slabá bolest hlavy, nevolnost, zvracení, celková únava (často se hovoří o „chřipkových” příznacích).

Střední otrava: Silná pulzující bolest hlavy, malátnost, dezorientace, srdeční arytmie.

Těžká otrava: Bezvědomí, křeče, kardiovaskulární selhání. Nevratné změny, které vedou ke smrti.

Příznaky otravy oxidem uhelnatým jako je úzkost, mírné bolesti hlavy, závratě, nevolnost, únava se vyskytují v raném stádiu a jsou charakteristické i pro otravu jídlem či chřipku, s tohoto důvodu mohou být příčinou špatné diagnostiky a nesprávné léčby!

Oxid uhelnatý je jed hromadící se v těle! Krátkodobý pobyt v oblastech o vysoké koncentrací CO nebo dlouhodobý pobyt v oblastech s nízkou koncentrací CO mohou vést k trvalému poškození organismu.

Koncentrace oxidu uhelnatého, která se negativně projevuje na zdraví člověka je uváděna jako mez NPK-P, kterou nelze v žádném případě překročit například v pracovním prostředí. Mez NPK-P činí 0,15 g oxidu uhelnatého na m³, tj. 0,013 obj. % nebo-li 131 ppm. Okamžitou smrt způsobí až koncentrace 9,6 g oxidu uhelnatého na v m³, tj. 0,79 obj. % nebo-li 8000 ppm.

NEZAPOMEŇTE! Příznaky otravy CO se mohou brzy objevit u dětí a domácích zvířat.

Příznaky otravy oxidem uhelnatým ve vztahu ke koncentraci a době expozice *

KONCENTRACE CO VE VZDUCHU V POMĚRU:
Hlásič požáruDetektor oxidu uhelnatého (CO)Hasicí přístrojPožární dekaEvakuační žebřík

* Čas expozice – čas po kterou organismus zůstává pod vlivem CO.

** Při teplotě 20 °C a při atmosférickém tlaku 1,013bar.
*** WHO Světová zdravotnická organizace.

Výše uvedené informace se vztahují na zdravé lidi. Vezměte prosím na vědomí, že účinky oxidu uhelnatého ve stejné koncentraci, mohou na dva lidi (jejich organismus) působit rozdílně. To se týká zejména osob, které patří do nejrizikovější skupiny (novorozenci, včetně kojenců, dětí, těhotné žen, osoby se zdravotním postižením).

Jaké jsou zdroje oxidu uhelnatého?

Obecně se dá říci, že všechna palivo spalující zařízení. Nejčastěji sem patří:

• karmy
• plynové kotle
• kotle na dřevo, uhlí nebo topný olej
• krby, krbová nebo kachlová kamna
• plynové ohřívače a přímotopy
• plynové trouby a sporáky
• zařízení poháněné motorem jako jsou přenosné generátory, automobily
• zařízení provozována v domácnostech a jiných uzavřených prostorách.

Výše uvedená zařízení mohou být zdrojem oxidu uhelnatého za následujících podmínek:

• V případě, že byli nesprávně instalovaná, došlo k jejich poškození.
• Odtah kouřovodů nebo vedení spalinových cest je poškozené, zanešené nebo jiným způsobem blokované.
• Do objektu není zajištěn dostatečný přísun čerstvého vzduchu.

Zdrojem CO mohou být také auta v garáži s nastartovaným motorem nebo grily používané v uzavřených prostorách.

Často dochází také k tomu, že se oxid uhelnatý vyskytne v důsledku zpětného tahu či změn atmosférického tlaku.

Co dělat abychom minimalizovali možnost otravy oxidem uhelnatým?

• Ujistěte se, že zařízení je instalováno a provozováno v souladu s pokyny výrobce a místními stavebními předpisy. Většina zařízení by měla být instalována kvalifikovanými odborníky. Na těchto systémech by měly být pravidelně prováděny roční revize, servis a údržba pro zajištění správné provozu schopnosti. Revizní technik by měl také pravidelně kontrolovat komíny a kouřovody z možného důvodu zanesení, koroze, praskliny, částečné nebo úplné uvolnění, atd.
• Nikdy sami neprovádějte údržbu topných systémů, palivo splňujících zařízení a spotřebičů bez řádných znalostí, dovedností a nástrojů. Rozsah a způsob drobných oprav včetně údržby, kterou na zařízeních můžete provádět sami naleznete v příručce uživatele daného zařízení.
• Nikdy nepoužívejte uvnitř prostoru nebo v jeho bezprostřední blízkosti přenosný generátor nebo jiný palivo spalující motor. Dokonce ani při otevřených dveřích a oknech, prostory především jako garáže, dílny nebo technické místnosti se pak velice rychle mohou stát pastí CO ve kterých se úroveň CO velice rychle vyšplhá na smrtelnou úroveň.
• Nainstalujte detektory CO a měřící zařízení CO s digitálním displejem pro zobrazení aktuální naměření koncentrace CO. Instalujte pouze detektory renomovaných značek, splňující bezpečnostní předpisy a normy ČSN EN 50291-1:2010. Detektory CO poskytují dokonalou ochranu před tímto smrtelným nebezpečím v podobě CO, avšak nejsou náhradou za správné používání a údržbu zařízení, které mohou produkovat CO. Nainstalujte detektory CO v chodbě oddělující dva prostory, v každé ložnici a obývacím pokoji. Ujistěte se, že poplach detektoru (jeho akustický signál) je slyšitelný a že zde nejsou případné překážky, který by detektoru bránily v detekci CO popřípadě snižovali účinnost akustického signálu poplachu (skříně, závěsy, dveře atd.).
• Nikdy nepoužívejte přenosné grily nebo jiné vybavení určené pro táboření uvnitř domu, garáže, pokud nesplňuje speciální bezpečnostní normy pro bezpečné použití v uzavřeném prostoru.
• Nikdy nenechávejte běžet nastartovaný motor automobilu v uzavřeném prostoru nebo garáži a to ani v případě, že ponecháte otevřené okno a dveře.
• Nikdy nenechávejte hořet otevřený oheň uvnitř domu, garáže, vozidla nebo stanu.
• Nikdy nepoužívejte k vytápění prostoru plynových spotřebičů, jako jsou sporáky, pece, či sušičky.
• Nikdy nepoužívejte palivo-spalující zařízení v nevětraných prostorách určených pro spaní.
• Během rekonstrukce domu, se ujistěte, že ventilace, a spalinová potrubí včetně komínů nejsou blokovány nebo zaneseny. Ujistěte se, že jsou zařízení v provozu schopném stavu a bezpečná pro další provoz.